Jan Potůček - 25. 10. 2005
Celoplošné vysílání T-DAB.
Čtyři etapy budování sítě Českého rozhlasu
"Budování celoplošné sítě vysílačů máme naplánováno ve čtyřech etapách, počínaje rokem 2006 a konče rokem 2007, kdy by mělo pokrytí populace dosáhnout sta procent," tvrdí Tomáš Řapek. Na rozdíl od chystaného experimentu Českého rozhlasu, který poběží ve třetím televizním pásmu v bloku 10A z vysílače Strahov (27. října – 25. listopadu, předpokládaný výkon 0,5 až 1 kW), by celoplošná síť vysílala v blocích 12C (Čechy) a 12D (Morava). "Žádost o licenci jsme poslali Českému telekomunikačnímu úřadu už v červnu, dodnes na ni ale zatím nereagoval," říká Tomáš Řapek. Jedním z důvodů podle něj může být nevyřešená situace s rušením analogových televizních vysílačů v severních Čechách a na Domažlicku.
V první etapě, kdy chce Teleko spustit jediný vysílač pro Prahu a střední Čechy, by signál T-DAB z vysílače o výkonu 1 kW zasáhl 22 procent populace České republiky. Zcela pokryta by byla Praha a také značná část okolí, na sever až k Liberci, Litoměřicím a České Lípě. "T-DAB umožní mnohem vyšší pokrytí při nižších výkonech. S jedním kilowattem v podstatě pokryje totéž území co VKV vysílač při výkonu 100 kW," vysvětluje Tomáš Řapek. První vysílač by firma dokázala zprovoznit do tří měsíců od udělení licence. Podle Tomáše Řapka to je doba potřebná pro pořízení technologie včetně jejího otestování.
Celoplošné pokrytí do dvanácti měsíců
V druhé fázi by se Teleko soustředila na zprovoznění vysílačů v západních, severních a východních Čechách a na jižní a severní Moravě. V tu chvíli by multiplex T-DAB dosáhl celoplošnosti – signál by zasáhl 76 procent populace. "Takového stavu jsme schopni dosáhnout šest měsíců po zahájení vysílání," slibuje Tomáš Řapek. Dvanáct měsíců po zahájení vysílání by signál pokryl už 97 procent populace a nové vysílače by se soustředily na jižní a severozápadní Čechy, Vysočinu, severovýchodní a střední Moravu. O dalších šest měsíců později by provozovatel dokryl místa, která by hlásila výpadky signálu nebo horší pokrytí, a dva roky po zahájení vysílání by garantoval stoprocentní zásah populace digitálním rozhlasovým vysíláním v systému T-DAB.
"Výhodou T-DAB je i to, že prakticky neexistuje možnost zhoršeného příjmu. Přijímač se snaží do poslední chvíle využít všechen signál a vysílá čistě, a pak najednou přestane. Přechod mezi těmito dvěma fázemi je překvapivě rychlý," líčí Tomáš Řapek. Projekt společnosti Teleko počítá s vysíláním o úrovni 35 db/m, které by mělo umožnit kvalitnější zvuk oproti stávajícímu vysílání na analogových vysílačích VKV pásma, srovnatelný s poslechem CD. Systém T-DAB umožní například záznam do vnitřní paměti, a to do jisté míry i zpětně. "Třeba když budete slyšet písničku, kterou byste si rádi nahráli, stačí zapnout nahrávání třicet sekund po jejím začátku a nahraje se celá," upozorňuje Řapek.
DAB nabídne konkurenci DVB-H
Podobně jako u pozemní digitální televize, také T-DAB nabídne kromě rozšíření počtu programů možnost doprovodných služeb, například sledování televize na mobilních telefonech v systému DMB. "Je to konkurenční systém proti DVB-H, ale pracuje s menším datovým tokem a na rozdíl od DVB-H umožní bezproblémový příjem při vysokých rychlostech, třeba při jízdě autem," vysvětluje Tomáš Řapek. "V Německu se očekává boom DMB v příštím roce a pak se zřejmě dostane i do ČR. Například v Británii jsem se setkal s multiplexy T-DAB, ve kterých vysílaly jen dvě rozhlasové stanice. Když jsem se ptal na využití zbytku datového toku, dozvěděl jsem se, že na něm běží DMB."
Kolik rozhlasových stanic se vlastně vejde do jednoho celoplošného multiplexu T-DAB? Podle Tomáše Řapka by mělo jít o šest až deset celostátních rádií. "V regionech ale budou vysílat místní rozhlasové multiplexy, takže v jedné lokalitě by pak mohlo být až padesát rozhlasových stanic," předvídá programovou nabídku T-DAB v České republice. Provozovatelé přechod na digitální uvítají, protože je levnější a při nižším výkonu dosáhne lepšího příjmu i v členitých oblastech. Přechod na pozemní rozhlasové digitální vysílání si ale vyžádá investici do nových přijímačů, úpravu mediální legislativy a vyřešení otázky místních kolizí s analogovým televizním vysíláním na 12. kanálu.
Dva pražské experimenty: Teleko a České radiokomunikace
Koncem října a v listopadu proběhnou v Praze dva krátkodobé experimenty T-DAB. Jeden bude v bloku 10A provozovat společnost Teleko, druhý v bloku 12C České radiokomunikace. Zatímco Teleko už získala souhlas od Českého telekomunikačního úřadu a zahájení vysílání předpokládá na čtvrtek 27. října (vedoucí digitálního týmu Českého rozhlasu Pavel Balíček zatím hovořil o středě 26. října), České radiokomunikace budou žádost o licenci k experimentálnímu vysílání teprve podávat. Teleko ve zkušebním multiplexu nabídne veřejnoprávní stanice ČRo Radio Česko, ČRo D-dur a ČRo Leonardo (a zřejmě i ČRo 1 - Radiožurnál, ČRo 2 - Praha a ČRo 3 - Vltava), České radiokomunikace jednají s komerčními rádii Frekvence 1, Evropa 2 a Impuls.
Oba experimenty budou krátkodobé a skončí po třiceti dnech. Důvodem, proč proběhnou oba téměř současně, je pražské zasedání World DAB Fora, které se bude konat od 3. do 4. listopadu na Žofíně. "V rámci této akce proběhne ještě jeden mimořádný experiment pouze v lokálním dosahu na Žofíně, při kterém British Telecom předvede službu DMB," prozradil Tomáš Řapek. Jeho firma Teleko je oficiálním pořadatelem zasedání, v jehož rámci se představí také výrobci digitálních rozhlasových přijímačů. Podle Tomáše Řapka bude k dispozici na šedesát typů přístrojů, na kterých zájemci naladí jak experimenty Teleka a Českých radiokomunikací, tak British Telecomu. Do konce listopadu bude digitální rozhlas dosažitelný také v Praze a do vzdálenosti třiceti až padesáti kilometrů od metropole.
Způsoby příjmu a dostupné přijímače
Na českém trhu zatím mnoho digitálního přijímačů pro systém T-DAB neseženete. Na západ od českých hranic je situace mnohem lepší, protože v Německu, Francii nebo Velké Británii je T-DAB již realitou a v prodejní síti je celá škála výrobků od klasických rádií přes autorádia, walkmany, handheldy či adaptéry pro VKV autorádia (cosi jako digitální set-top-boxy pro analogové televizory), radiobudíky, přenosná rádia, minivěže, tunery až po PC karty do kanceláří. Prodej v České republice probíhá v podstatě jen formou závazných objednávek ze zahraničí (ve volné prodejní síti zatím T-DAB přijímač neseženete). Ty zprostředkovává i Teleko.
"Podařilo se nám zajistit exkluzivní ceny přijímačů od firmy Pure, která patří ke špičce na trhu. Pocket DAB 2000 za 7600 korun, The Bug za 4600 korun, DRX-702ES za 8500 korun a Evoke-1XT Triband za 4000 korun," vypočítává Tomáš Řapek. Ještě levnější přijímače pro digitální rozhlas nabízí společnost B plus TV z Klimkovic na Ostravsku. "RX pro III. pásmo bychom mohli mít za 76 USD (naše nákupní cena EX work při odběru 2000 ks). S dopravou, DPH, clem, daněmi, režií a malým ziskem to odhaduji asi tak na 2750 korun. K dispozici je také dvoupásmový DAB RX na III. pásmo / L band, v přepočtu asi za 3450 korun. S ohledem na dočasnost experimentu ale nečekám nijak velký zájem," řekl serveru DigiZone.cz jednatel firmy B plus TV Oldřich Burger.
Přechod na T-DAB není nutný, ale dojde k němu
Na rozdíl od pozemní digitální televize si přechod na T-DAB nevyžádá vypínání analogového VKV pásma. Celosvětově se ale stále více prosazuje digitální vysílání na úkor zastaralého analogového, neboť je technicky kvalitnější, úspornější (jak z hlediska přenášených dat, výkonu vysílačů, tak z hlediska ceny za přenos signálu) a rozšiřuje kmitočtové spektrum, které je u VKV v podstatě naplněno. V České republice se ale na digitální rozhlas prozatím zapomíná. Rozhlasové stanice sice vysílají v systému T-DAB, ten je ale primárně určen pro televize. Jediný experiment T-DAB provedly České radiokomunikace v roce 1999.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání sice před rokem načrtla tematické složení prvního celoplošného multiplexu T-DAB, zatím ale nevypsala výběrové řízení na obsazení jednotlivých programových pozic v této síti. Podle prezidenta rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michela Fleischmanna je pravděpodobné, že diskuse s regulátory o T-DAB proběhnou v příštím roce a vysílání začne v roce 2007. V podobném duchu se nedávno vyjádřil i předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal. Podle Tomáše Řapka přinutí provozovatele k přechodu na T-DAB lepší kvalita vysílání a zejména nižší náklady: "Třeba v Británii už určili termín switch off pro vysílání ve VKV. Předběžně se jedná o rok 2015." Tak rychlé to v Česku asi nebude.